Autenticita?

Letos se mi nepovedla ani jedna várka perníčků. 🤯

Nechápu proč? Recept stejný jako vždy, postup stejný jako vždy, tak co je krucinál špatně?

Letos jsme na tarotových terapiích několikrát narazili na téma autenticity. Každý z nás už určitě silně pociťuje, že co nedáváme navenek pravdivě, vrací se nám jako bumerang. V čem se například dá rozeznat zda jsme ke světu pravdiví? Chtěla jsem totiž najít jiný recept a zkusit upéct další várku, kdyby se povedla, abych měla co nabídnout příbuzným. Hluboko uvnitř se ozvalo: „Prosim?“ Sama před sebou jsem se zastyděla. Proč bych měla péct ostatním „krásné“ perníčky a tvářit se, že je vše dokonalé? Kdo je tady ten kdo trpí lží? Kdo není pravdivý a upřímný? To přece nechceme. Chceme uvnitř přece cítit lásku, ne strach. Chceme přece říkat pravdu a né lhát. Chceme přece nastavit tvář a ne ji schovávat. V tom je autenticita, žít skutečně. Žehnat vodu a také ji pít. Svléknout oděv lží a obléct ten z pravdy.

Když se snažíme být dokonalí či lepší než ostatní, stejně nám to nevěří. Je snad strom ve všech směrech symetrický? Má snad všechny plody stejné? Ne, každá větev je jiná, každý list je jiný, každý plod je jiný. Stejné jsou akorát klony. My jsme lidé, ovoce tohoto stromu.

Za pár dní nás čeká rok Velekněze a já věřím, že končí ono guruovské kázání a začne nová éra ve znamení žehnání. Přeji vám pohodovou středu. 😉


Komentář