Non, non. Je ne suis pas poubelle.

„Nejsem odpadkový koš.“

Abych do sebe nechal házet …

– zlost ostatních

– obviňování ze zodpovědnosti, která není moje

– zodpovědnost, která není moje

– výčitky za nespokojenost jiných

– špatné jídlo

– doplňte, cokoliv

Tahle věta se mi moc líbí a dá se s ní krásně pracovat. Často ze sebe onen odpaďák děláme i sami. Bereme si na sebe zátěž, která nám vlastně ani nepřísluší. Necháme se sebou zametat jako s hadrem a (ne)nakonec, to zajíme něčím „na nervy“, co nás začne „trávit“ i fyzicky.

Zkrátka, teorie odpadkového koše je velmi latentní a rozsáhlá. Buďme pozorní, kdy se DOBROVOLNĚ stáváme odpadkovým košem. Mně pomáhá představit si sama sebe jako koš z animáku, který cíleně uhýbá a „protančí“ mezi výblitky ostatních, ale i svých a vědomě zabrání, aby se tím nechal potřísnit. Nejen, že se udržím čistá, ale i v dobré náladě.


Komentář