Zuby, nehty..

Člověk si drží své démony a nechce je pustit. Proč? Protože ho chrání.

Před čím? Aby se z toho nezbláznil. Co naplat, že ho ničí. V naší hlavě běží: „Všechno lepší, než to připustit a cítit tu bolest.

„Všichni si myslíme, že „když se dáme do osobního rozvoje“, přijde konečně ten Zen, ve který doufáme a z hloubi duše po něm toužíme. Houby s octem. Opak je pravdou. Když se pustíme do osobního rozvoje, vrhneme se vstříc peklu. Peklu zvanému „chápání souvislostí“.

Většina náboženství věří a vkládá naději do takzvaného „posledního soudu“. Vážně bychom se chtěli stydět před samotným „Bohem“? Do toho nejdu. 😊

K poslednímu soudu máme totiž pravomoci sami. Říká se mu seberozvoj. Stavíme se sami před sebe a znovu prožíváme bolesti, které jsme „zatloukli“. To je panečku vOčistec. 🤦😀 Ovšem s pochopením, přijetím a odpuštěním, přichází vesmírná úleva. Ano, stojí to mnoho slz, možná i hádek, když se zuby, nehty bráníme. Dře to několik let. Máme pocit, že už se z toho definitivně zblázníme. Dokud nepřijde ona věta, kterou tentokrát neříkáme jen tak, ale z hloubi duše: „Já už nemůžu.“ V tuhle chvíli jsme připraveni a ochotni zase kousek našich démonů propustit ze svých spárů. ❤️

Takže nezoufejte, když máte pocit, že se z toho všeho pos…..zblázníte. Zavřete oči, usmějte se na hvězdy, jste připraveni. ❤️🌸❤️

Pamatujte, do života nám chodí jen to, co JSME schopni zvládnout, na co MÁME dost síly. 🥰

Život se neustále vyvíjí, stejně tak i člověk. 😉💃


Komentář